Fejetony ze života

Šnek mučedník, aneb Make love not war!

16.04.2017 14:48
Jak nás rozplakal šnek a podnítil nás k filosofování Bylo jarní sobotní odpoledne a vydali jsme se na procházku k Labi. Kluci měli kašel, tak měli zakázáno běhat a tak se courali trávou, brebentili a o životě a koukali, co kde lítá. Já se plížila na vozíku s nimi povídala si se svou drahou...

Děti jsou velcí učitelé

15.04.2017 10:29
Článek do časopisu Betynka. Časopis mě oslovil s žádostí o článek, napsla jsem pár řádků a v březnovém vydání Betynky to vyšlo. Zde je odkaz na článek:  deti jsou velci ucitele.pdf 

Jak jsem byla přednášet studentíkům o životě na káře a objevila úžasné antidepresivum

23.10.2016 15:16
Stalo se jednoho říjnového dne, že jsme si s mým dávným kamarádem z mládí vyměnili, jako skoro každý rok, narozeninová blahopřání. Kamarád mi ale za nedlouho zavolal s prosbou: jeho žena učí na střední škole v Hradci a zrovna v hodinách psychologie probírají život...

Ukrajina - aneb jak jsme jeli na dovolenou

08.09.2016 21:16
  Jednoho teplého letního podvečera můj přepracovaný muž pronesl: „Potřebuji dovolenou, pojedeme na dovolenou, ženo!“ Zajásala jsem. Pak dodal: „A pojedeme sami dva!“ „Pravda, děti nám již odrostly,“ běželo mi hlavou, „tak by to mohly s prarodiči zvládnout.“ Představa romantických...

Jak se rodí vozíčkářkám v Čechách: aneb lehce komediální horor s dobrým koncem, který je vlastně začátkem :)

05.01.2016 10:14
Varování: pokud jste těhotná vozíčkářka nebo plánujete děti, rozhodně tento text nečtěte. A pokud se do toho přeci jen pustíte, vězte, že takovéto zážitky jsou spíše mimořádné, než běžné… Doufám…   Když se vdaná žena rozhodne se svým mužem počnout dítě, zpravidla zpráva o probíhajícím...

Jak jsem se (ne)dobrovolně postila

26.05.2015 10:47
Jak už to tak na jaře bývá, člověk, či spíše přesněji řečeno – žena, bývá v této době často puzena touhou něco shodit a zároveň provést tzv. jarní očistu. U mě tomu nebylo jinak. Abych byla úplně konkrétní, touhou hubnout a zhubnout oplývám už od svých třinácti let, kdy jsem na sobě neměla...

Jak měl Dobra zlomený palec

13.05.2015 12:16
Stalo se jedné pozdně jarní neděle, den před Dobrovými třetími narozeninami, že s bráškou užívali venkovního prostoru na chalupě. Můj muž vybavil každého z našich synů opravdovým kladivem, aby je zapojil do chlapské práce. Pánové vyfasovali cihly z rozbourané stěny a měli si každý...

Divadelní hra: Manželské vraždění (Divadlo Na Jezerce; autor: Eric-Emmanuel Schmitt; hrají: Jaroslav Dušek, Nataša Burger)

23.03.2015 13:16
Nedávno jsem po druhé shlédla hru Divadla Na Jezerce s přiléhavým názvem Manželské vraždění. Zhruba před dvěmi lety, jsem toto představení navštívila poprvé. Byla jsem nadšená a připadalo mi to velmi vtipné. Tehdy jsem si všimla, že mladší část publika, zhruba do třiceti let, padá smíchy ze...

Reportáž z krematoria (o jeho bezbariérovosti, o perníkové chaloupce a dalších věcech)

18.03.2015 15:37
Jednoho lehce podzimního rána jsem se vydala podívat do pardubického krematoria, ne snad proto „abych věděla do čeho jdu“, jak říká klasik, ale abych obhlédla, je-li budova bezbariérová, neboť nedávno prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Z logiky věci vyplývá, že budova krematoria byla vlastně svým...

Sen, aneb jak jsem se vzbudila s pocitem, že jsem blázen

29.06.2014 20:52
Hormonální bouře probíhajícím v mém těhotném těle byla stále aktivní, možná i aktivnější, a to mělo, jak už to tak u hormonů bývá, vliv také na mou psychiku. Ostatně je všeobecně rozšířenou známostí, že těhotným, které do té doby nemívaly v noci sny, se začnou sny zdát. To ale nebyl můj případ. Já...
1 | 2 >>