Umělé ztužené tuky

04.07.2014 13:22

Umělé ztužené tuky - margaríny. Hodně se o nich hovoří. Přiznávám, že mne nikdy nenapadlo o nich přemýšlet. Zkrátka do buchty se dává Hera a hotovo. Před několika lety ale má blízká kamarádka onemocněla Crohnovou chorobou – autoimunitním onemocnění střev. Protože mě dopodrobna informovala o své diagnóze, líčila mi, jak jí pan doktor z IKEMu kladl na srdce, ať se důsledně vyhýbá všemu, kde se nachází ztužený rostlinný tuk. A nachází se v opravdu velkém množství potravin, dokonce i tam, kde byste ho ho nečekali. Třeba v cucacích tabletách hroznového cukru. Takže tehdy už jsem zpozorněla a začala si jej všímat na etiketách. Je fakt hojně rozšířený. Netrvalo dlouho a zaslechla jsem rozhovor v rozhlase se známým kardiologem, jehož jméno mi vypadlo (budu se muset zaměřit i na napsání článku o zlepšení paměti a kognitivních schopností). Posluchačka se kardiologa ptala co je tedy lepší používat, jestli umělé máslo nebo klasické? A pan doktor řekl: „To záleží na vás, na co chcete zemřít. Jestli na rakovinu, používejte umělé ztužené tuky. Jestli na kardiovaskulární onemocnění, používejte máslo.“ Čert aby se v tom vyznal! Takže jsem zapojila zdravý rozum. Umělé rostlinné tuky jsou výdobytkem posledních několika desetiletí. Jak to bylo s jejich vznikem hezky popisuje Anna Strunecká na straně 33 v Době jedové: „Margarín jako náhražku másla objevil francouzský lékárník Hyppolyte Mege-Mouriés v roce 1869. Stalo se tak na popud císaře Napoleona III., který potřeboval pro svou armádu dostatek levného a přitom chutného tuku. Hlavními surovinami pro přípravu margarínu byly tehdy odstředěné mléko a hovězí lůj. Průmyslovou výrobu margarínu zahájily kolem roku 1872 holandské firmy Jurgens a van den Bergh, které vytvořily v roce 1930 národní korporaci Unilever. Protože margarín byl levnější než máslo, byl jeho náhražkou jak za obou světových válek, tak i v 50. letech minulého století, kdy bylo potravin nedostatek.“

 

Naopak Margit Slimáková na svých stránkách www.margit.cz v článku ´Margaríny versus máslo´píše: "U zrodu margarínů kupodivu nestáli lékaři, ale výrobci potravin, kterým nevyhovovala krátká životnost přirozených rostliných olejů a výrobků z nich. Potravinářský průmysl tyto potíže vyřešil prodlužující se životostí produktů (určitě ne životností lidí), tak zvanou hydrogenací." 1

Umělé ztužené tuky se vytváří hydrogenací, tedy ztužením rostlinných olejů. Jenomže problém je v tom, že molekulová stavba takového oleje se ztužením změní natolik, že ho naše tělo nedokáže využít a obtížně jej vylučuje z těla ven. Navíc prý jediná molekula způsobuje, že složení není totožné jako složení umělé hmoty. Nevím, nejsem chemik, ale jestli je to pravda, tak to je mazec. Prý stačí takový tuk vystrčit ven, kde jsou myši. Zatímco venku ponechané potraviny myši spolehlivě vyluxují a rozhryžou, ztužený rostlinný tuk zůstane netknutý... A pak prý že člověk je inteligentní bytost!

Slušelo by se asi, informovat vás o tom, jak je to s těmi nasycenými a trans tuky, ale o tom už bylo napsáno článků dost, takže nebudu přepisovat stokrát napsané a pod článkem přiložím odkazy, kde si to lze odborně přečíst.2

A ještě jednu věc zmíním proč je margarín nebezpečný. A. Strunecká v Době jedové píše, že margarín je obarvován, aby vypadal a chutnal jako máslo. „Margaríny samotné jsou téměř bez vůně a bez chuti, a aby byly pro konzumenty lákavé, muselo se do nich zprvu přidávat máslo. Pak byl ale objeven diacetyl a ten dodal margarínu nejen vůni a chuť másla, ale dokonce i žlutou barvu. Diacetyl je jednoduchá organická molekula, která je v nepatrném množství přirozenou součástí másla a některých rostlinných olejů. Tato žlutavě zelená kapalina ostré „máslové“ chuti se přidává do margarínů a jiných výrobků proto, aby jim dodala máslovou chuť. Diacetyl však není zcela bezpečná látka, i když jeho akutní toxicita není příliš velká. Dlouhodobé působení diacetylu, byť v malých dávkách, přináší nezanedbatelná zdravotní rizika.“3  Dobrůtka, co říkáte?

Zpět k ztuženému tuku v našem těle. Pozřeme-li margarín, dostane se do krve a cirkuluje našim krevním řečištěm a protože je špatně odbouráván, zanáší postupně cévy. Takže nikoli jak se předpokládalo, že při jeho užívání se vyhneme zanášení cév, ale naopak se situace zhorší. Navíc jej někteří odbornící čím dál častěji dává do souvislosti s rakovinou.

A v posledních sto letech neustále stoupá onemocnění rakovinou. Máslo se naproti tomu používá od pradávna, takže je to potravina přirozená, nebo alespoň už jsme na ní za staletí používání adaptováni. Nicméně v takovém množství jako dnes, se dříve máslo určitě nepoužívalo už jen z principu věci – prostě ho tolik nebylo.

Takže má rada, pokud bych někomu mohla radit, zní: margarínům a umělým ztuženým tukům se vyhnout, pokud možno úplně. Máslo a za studena lisované oleje si dopřávat, ale v rozumné míře. Myslím, že tělo občas snese klidně i výraznější než „rozumnou míru“ zdravých tuků, ale je k tomu potřeba chroupat zejména zeleninu, ideálně v syrovém stavu. Myslím, že když se člověk bude stravovat racionálně, tedy minimálně větší třetina z toho, co za den sní bude zelenina a ovoce, vysoký cholesterol jej nedožene. A nezapomínejte na semínka a ořechy, jsou úžasnou potravinou plnou těch správných tuků. (Samozřejmě ořechy v nesmažené a nesolené, aby si to zase nějaký filuta nevyložil tak, že se bude od rána do noci ládovat solenými buráky.) :) Prostě pořád platí stokrát opakované, že je lepší jíst základní kvalitní potraviny, hodně zeleniny a k tomu všemu se hodně hýbat a málo stresovat. A máte vyhráno!

 

Autor článku: Tereza Marková

------------------

2Články k margarínům jsou zde: http://www.celostnimedicina.cz/jak-na-tuky-nektere-leci-jine-zabiji.htm 

http://www.margit.cz/encyklopedie/margariny/  http://www.margit.cz/mazani-a-smazeni/

3Strunecká, Anna; Patočka, Jiří: Doba jedová, 2011, s. 35