Strunecká, Anna; Patočka, Jiří: Doba jedová, Triton 2011 a Doba jedová II, Triton 2012

24.03.2015 18:00

Doba jedová - lepší název si autoři nemohli zvolit. Původně se totiž kniha měla jmenovat „Jak nám škodí to, o čem si myslíme, že nám prospívá“. Já jsem tentokráte zvolila dvojrecenzi, protože knihy na sebe navazují.

Lidé jsou zvyklí věřit tomu, že když je něco rozšířené a bez skrupulí se nám to předkládá, že je to i bezpečné. Což není tak docela pravda. Doby jedové se snaží čtenáře vyburcovat k přemýšlení a k převzetí zodpovědnosti za svůj život. Proto autoři uvádí vědecké důkazy o tom, že ne vše, co je nám mnohdy i s dobrými úmysly (a mnohdy jen s vidinou finančního zisku) předkládáno, jako bezpečné a neškodné. Přátelé, nerada, ale musím vám to říct. Už je na čase začít používat tu věc, co nám všem sedí na krku. Je to hlava – a v ní všichni máme mozek. Ono je nepochybně velice příjemné, vézt se na vlně života a brát si to příjemné a snadné, co život přináší a co jej ulehčuje. Ale zbavujeme se tak zodpovědnosti a své moci nad našimi životy. A hádejte, co má ten, kdo nemá moc? Má ne-moc. Čeština je krásná.

Za posledních sto let přibylo na 25 milionů nových chemických látek, které dříve nebyly. A není v silách žádné sebevyspělejší civilizace, vědy a moci všechny tyto látky prozkoumat. Jenomže oni působí společně v tzv. koktejlovém efektu. Čili otázka - co nám ještě neškodí a co už je moc - je stále aktuálnější. Naše tělo se umí bránit a poradit si se spoustou škodlivých látek. Ostatně byla to taky staletími prověřená praxe. Jenomže během posledních 50 let došlo k takovým změnám ve vývoji lidstva, že na náš organismus působí příliš mnoho látek, se kterými se dříve nesetkal. Naše těla se na to nemohou tak rychle adaptovat. Je tedy třeba na to upozorňovat a začít s tím pracovat, dokud je čas. Ono by se totiž mohlo lehce stát, že se generace současých lidí stane jen jakýmisi pokusnými králíky toho, co vše lze vydržet.

Mezi největší jedy současnosti řadí autoři například: umělá sladila v čele s aspartamem; umělá barviva, ochucovadlo glutamát sodný; fluor; hliník, který se nám dostává do těla jak potravou, tak zejména očkovacími vakcínami a nebo třeba hormonální disruptory. Je to hororové čtení. Nevěříte? Tak se pojďme na některé šílenosti juknout.

Aspartam je látkou, kterou objevili v roce 1965, a po několik let byla zařazena na seznamu bojových látek Pentagonu! Když se po objevení aspartamu tato látka v chemických laboratořích podávala myším, tak vědci vypozorovali, že myši byly nápadně obézní, a začala se u nich projevovat cukrovka. Tato látka totiž dokáže ovlivňovat nervovou činnost člověka, dokáže vyvolat bolesti hlavy, změny nálady, deprese, ztrátu paměti nebo navodit stav jako Alzheimerova nemoc. Dokonce může vyvolat slepotu a narušuje inteligenci! Ale je až 200x sladší než cukr a lidi ho ochotně snědí, protože je sladký. A co je sladké, to nám chutná. Čili naprosto výborná chemická neurotoxická zbraň. O to více je s podivem, že se nakonec aspartam dostal mezi tzv. neškodné látky, dokonce i do potravin pro děti! Dnes už si musíte dávat pozor, abyste se mu vyhnuli, tak je rozšířený. Smutné to je taky proto, že už na konci 60. let prokázal John Olney, že „aspartam poškozuje mozek, jak laboratorním zvířatům, tak dětem“. (Doba jedová, 2011, s.22) Výše popsaný seznam nežádoucích účinků aspartamu však není konečný, a oficiální dokument uvádí 92 symptomů působení aspartamu. Máte pravdu, není to jen hororové čtení. My ten horor žijeme: „Jsou pokusy na zvířatech, které byly krmeny aspartamem od početí do přirozené smrti. Dostávaly poloviční dávky, než jaké jsou jako bezpečnostní dávky pro člověka. A byl u nich zvýšený výskyt leukémie, lymfomů, nádorů mozku a nádorů plic. Citlivost zvířat a lidí je odlišná. Zrovna na citlivost aspartmu a glutamátu jsou lidé mnohem citlivější než experimentální zvířata.“ Uvedla Anna Strunecká v pořadu ČRO Dvojka Kupředu do minulosti 2014-05-27.

Glutamát sodný je dalším významným prvkem, na který profesoři Strunecká a Patočka posvítili. Glutamát je stavební součást bílkovin, jedna z dvaceti základních aminokyselin v organismu. Všichni jej tedy máme ve svém těle. V mozku, kde se glutamát přirozeně nachází, funguje jako hlavní mozkový signál, neurotransmiter, kterým se buňky dorozumívají. Mozek je vybaven velmi účinnými mechanizmy, aby v něm glutamát působil právě na těch místech a právě po tu dobu, jak působit má.

Glutamát je tedy, jak již bylo řečeno, součástí všech bílkovin, tedy i těch které sníme. V těch  je však navázaný na další látky. Když se ale s potravou do těla a posléze do mozku dostane umělý, nebo tedy ten rozštěpený - izolovaný glutamát, pak dochází k tzv. excitotoxicitě. Nerozštěpený (přirozený) glutamát náš trávicí systém nikdy nedokáže tak důkladně rozštěpit. Když se však dostane do těla ten, co už je rozštěpený, působí toxicky a hlavně neurotoxicky. V praxi to znamená, že glutamát mozkové buňky dráždí tak dlouho a tak silně, až je udráždí k smrti. Když se to děje občas, tak to takový problém není a tělo se s tím vyrovná. Ale při dlouhodobém a několikaletém konzumování dochází k nevratnému poškození buněk. Glutamát sodný dráždí a funguje na mnoha místech lidského těla, nejenom v mozku, ale i ve střevech a dalších částech těla. Zkrátka „glutamát a aspartam jsou chutě, které zabíjejí a které jsou vážnou hrozbou dalšího vývoje naší civilizace“. (Doba jedová, 2011, s. 29)

 

Další významnou kapitolu v obou dílech Dob jedových představuje kapitola o očkovacích vakcínách. Tady bych se mohla sáhodlouze rozepsat, ale neudělám to, (protože bych se u toho nutně rozčílila). Přečtěte si to, než necháte sebe nebo své děti očkovat a pak se svobodně rozhodněte. Zdaleka to není tak bezpečné, jak se nám farmaceutická lobby snaží vnutit. Fakt, že kvůli jedné očkovací vakcíně, které se můj pediatr potřeboval zbavit, už 20 let sedím na vozíku, o něčem svědčí. Anna Strunecká se očkovacím vakcínám dopodrobna věnuje v knize Varovné signály očkování. Očkovací vakcíny, nejenom, že vám mohou zdraví poškodit (byť nemusí), ale mohou vás i zabít. Mezi nejnebezpečnější podle prof. Strunecké patří vakcíny, proti rakovině děložního čípku, po kterých už mnoho zcela zdravých mladých dívek zemřelo. Nevěříte? Tak se podívejte na stránku, kam zoufalí rodiče dávají fotky svých poškozených nebo zesnulých milovaných dcer:

http://sanevax.org/

http://www.nvic.org/Vaccine-Memorial.aspx

https://www.youtube.com/watch?v=MCJ5O4UX3x0

https://www.youtube.com/watch?v=KB2ZvCWXSY0

 

Ale nechci Vás jen děsit. Páni profesoři v knihách také předkládají seznam látek, které nám mohou pomoci účinně podporovat naše zdraví. Základem by měl být zdravý životní styl v čele s kvalitním jídelníčkem. Existují potraviny, do kterých se nesmí žádné přídatné látky přidávat. Je jich málo, bohužel. Zejména na nich by měl stát náš jídelníček, protože to jsou v současné době jediné potraviny, o kterých si můžeme říct, že jsou zdravé. Je to: med, máslo, káva, cukr, nearomatizovaný čaj, neochucené podmáslí, těstoviny, minerální vody, neemulgovaný tuky a oleje, mléko a neochucená smetana.

Pak ale existují ještě tzv. elixíry zdraví, tedy látky, s nimiž se nám může dařit o poznání lépe. Je to například kurkuma (v souvislosti s pepřem), která pomáhá odvádět těžké kovy z těla. Výborný je vitamín D, který dokáže snížit výskyt a riziko mnoha vážných onemocnění, jako jsou rakovina, cukrovka infarkty, a který vzniká poté, co na nás zasvítí slunce. Aneb kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Je vhodné k tomu zobat rybí tuk, nebo potraviny obsahující omega 3 kyseliny. Vitamín D napomáhá obranyschopnosti našeho organismu a je nepostradatelný.

O spoustě dalších nebezpečných i blahodárných látkách si už přečtěte v Dobách jedových sami. Je to důležité. Oběma autorům děkuji, že nalezli sílu a odvahu nemlčet a předložit tak lidem zprávu o tom, v jakém světě žijeme. Teď už záleží jen na nás samých, jak s těmito informacemi naložíme ve svém životě.

Autorka článku: Tereza Marková

Diskusní téma: Doba jedová

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek