Kvašená zelenina: pickles a kysané zelí

Že mají kysané a zkvašené produkty, jako jsou kysané zelí a jogurty, zdraví prospěšné účinky, je známo odpradávna. Mořeplavci si například brali sudy s kysaným zelím na dlouhé plavby, aby zabránili kurdějím. Novodobé výzkumy potvrzují blahodárnost kysaných potravin, tedy třeba i jogurtu (ale jen u těch čerstvých z nepasterovaného mléka, ty trvanlivé jsou tepelně zpracované, tudíž své blahodárnosti prosté) a dokonce prokázaly, že pomáhají předcházet vzniku rakoviny.

V našem břiše žije velká spousta bakterií, které nám pomáhají trávit stravu a vlastně i žít, neboť ve střevech zejména je skrytá největší část imunitního systému lidského organismu. Říkáme tomu mikrobiom. Bakterií máme v útrobách zhruba 35000 druhů. A všechny váží okolo jednoho kila (0,25-2kg). (Zajímavostí je, že člověk má asi 25000 genů, zatímco oněch 35000 druhů bakterií, má dohromady asi deset milionů genů. Odborníci o těchto bakteriích říkají, že je to de facto náš druhý mozek.)  Ale to je ideální stav, na který už jen tak někdo nedosáhne. Některé bakterie nám z nedostatku vhodné stravy pochcípou, některé vytlučeme braním antibiotik, popíjením chlorované vody, či nedobrovolnou konzumací jiných chemických poživatin, jako jsou pesticidy a insekticidy. A také používání antibakteriálního mýdla s triklosnem nám je slušně hubí. Hojně používaný herbicid RoundUp firmy Monsanto, který je velmi diskutovaný, nám údajně neškodí. RounUp však obsahuje složku Glyfosát, která prokazatelně poškozuje náš střevní mikrobiom...a plodin tímto herbicidem ošetřeným, konzumujeme, žel, pořád dost.

Kysané zelí, nebo krátkodobě kvašená zelenina (pickles), pomáhají správný stav těchto bakterií udržet, případně výrazně oživit. Kysaná zelenina totiž obsahuje bakterie mléčného kvašení, hodně vitamínu C, vitamíny skupiny B, vitamín K, dále minerály jako draslík, hořčík, a enzymy. Kysané zelí rovněž podporuje tvorbu krve a hormonů, podporuje peristaltiku střev a vylučování toxických látek, aktivuje imunitní systém v boji proti virům a bakteriím, posiluje organismus proti infekcím.

Doporučuje se jíst jej každý den trochu. Prý optimálně tak dvacet minut před každým hlavním jídlem. Já ho ale jím normálně k obědu protože mi moc chutná. Východní medicíny, zejména ta čínská, doporučuje jíst kysané zelí zejména od podzimu do jara. Probiotika v podobě tabletek jsou sice dobrá, ale fermentovaná zelenina obsahuje 100násobně víc probiotik, než takováto náhražka, a je to skutečně nesrovnatelně levnější. Od té doby co se já pravidelně láduji picklesem, patřím k nejzdravějším členům rodiny a zbavila jsem se i dlouholetého akné. A neprdím ;)

Ještě takový dodatek. Jakkoli je zelí nadmíru zdravé, spotřebovává ale v organismu jod. Proto by milovníci kysaného zelí, měli do jídelníčku zařadit také potraviny bohaté na jod: nejlépe mořské řasy, které prodávají v každé zdravé výživě a dají se celkem snadno propašovávat do polévek, kde je všichni ochotně snědí.
Dobrá rada: v časopisu D-Test zkoumali kysaná zelí a nedopadla dobře, mnohá z nich dokonce vůbec neobsahoval tolik prospěšné bakterie mléčného kvašení a považte! ani vitamín C. Takže i zde platí, že je nejlepší si jej naložit doma. Stojí to málo peněz a jedno odpoledne času, případně jednou za měsíc udělat pár sklenic picklesu. Myslím, že ve srovnání s časem stráveným v posteli maroděním, se to docela vyplatí ;)

Hrnec kvašák prodávají na keramických trzích i v některých prodejnách pro zahrádkáře, a pickles se dá nakládat do sklenic nebo do pickles kvašáku, který se dá sehnat na www.fler.cz

Návod na výrobu pickles zde: https://www.recenznik.eu/news/pickkes-kratkodobe-kvasena-zelenina/