Homocysteinová teorie

V těle existuje látka homocystein (dále v textu „hcy“) – je to toxická aminokyselina, která vzniká v buňkách jsou-li špatně vyživované, což záleží na našem stylu stravování. Byl objeven už v roce 1932 de Vigneaudem a je to vlastně ukazatel toho, jak špatně se stravujeme.

Homocystein ovlivňuje základní životní procesy, jako je hospodaření kyslíkem - buněčné dýchání, řízená tvorba energie, její ukládání a využívání, dále pak syntéza a recyklace některých klíčových metabolitů a rozmnožování buněk.

Hcy poškozuje ty nejcitlivější části v našem těle. Poškozuje enzymy, buňky imunitního systému, vytváří velké množství volných radikálů, je neurotoxický, způsobuje poruchu syntézy bílkovin a DNA, posouvá ph naší krve směrem ke kyselejšímu, a poškozuje i žlázy s vnitřní sekrecí, které produkují hormony. A jedním z nejcitlivějších je štítná žláza a její porucha se projevuje, zvýšenou únavou, padáním vlasů, suchou kůží a může vést až k srdečním arytmiím.

Jak na něj:

Hladinu homocysteinu nám pod kontrolu pomáhá dostat :

kyselina listová, vitamín B2 riboflavin, B6 pyridoxin a B12

Pak je k tomu ještě potřeba hořčík a zinek.

Populace trpí 80% nedostatkem vitamínů skupiny B. Kromě B12 se vitamíny skupiny B z těla brzy vyplavují. Béčka jsou rozpustná ve vodě. Ale nejsou rozpustná v tucích. Takže když po pečené kačeně s mastným zelím slupnete nějaký pangamin, nebo listovku, vitamíny se obalí tukem a projdou z těla ven, neb se nemohou rozpustit a vstřebat.

Hladiny homocysteinu

Zdravý jedinec má 5-6mmol/l, optimální hladina homocysteinu je mezi 6 – 9mmol/l. Hladina 9-12mmol/l je střední a už nám hrozí komplikace, a jak má někdo nad 12 už je to průšvih.

Dostává-li se do těla kyselina listová v dostatečném množství, je to moc dobře, neb pomáhá v metabolizaci homocysteinu z látky škodlivé v látku neškodnou. Nemetabolizovaný hcy proniká do krve, kde se hromadí a začíná jeho patologické působení. Tento stav není ničím jiným, než chronickou intoxikací s těžkými následky.

Imunitní systém a hcy

Imunitní systém úzce souvisí s hladinou homocysteinu. Je-li porušené biochemické zdraví, je snížená imunita. To je dáno tím, že zvýšená hladina hcy, který je agresivní, poškozuje enzymy, a poškozuje zejména ty buňky, které jsou zodpovědné za imunitní odpověď. Zvýšená hladina hcy taky vyvolává v těle záněty, a imunita se musí zaměřit na likvidaci těchto vlastně zbytečných problémů, místo toho aby byla připravená na zevní zátěž, na zevního vetřelce. Máme-li dobrou imunitu tak nás náš imunitní systém chrání před veškerými infekcemi, ale chrání nás třeba i před tím, když se některé buňky při dělení nepovedou (tedy rakovinné buňky), takže je včas zlikviduje. Takže mít nízkou hladinu hcy a v pořádku biochemické zdraví znamená ochranu nejen před infekčním onemocněním, ale i před tím, čeho se všichni nejvíce bojíme, tedy před různými formami rakoviny.

Zobat, zobat, zobat

Bohužel situace je taková, že už se nevyhneme baštění potravinových doplňků. Potraviny, které se jedly dříve, se dnes už nejedí. Mouku konzumujeme výhradně bílou, přičemž právě ta celozrnná obsahuje potřebné vitamíny ze skupiny B. Ale nejenom to, i kdybychom jedli pečivo pouze z celozrnné mouky, stejně už nebude obsahovat dostatečné množství vitamínů. Pole jsou dost vytěžená od potřebných látek v důsledku umělých hnojiv a stříkání pesticidy a herbicidy. Většina plodin, tedy obilovin, zeleniny i ovoce už zdaleka neobsahuje tolik vitamínů jako před časem. A co hůř, jejich hodnoty stále klesají, ale to by bylo na jiný článek...

Průmyslové zpracování potravin a vaření poškozuje přírodní kyselinu listovou citlivou na zahřátí. Junk food a jalová potrava – tedy sladkosti, chipsy, uzeniny, výrobky rychlého občerstvení, sladké nápoje – zpravidla obsahují zdraví prospěšného máloco, a navíc vytěsňují z jídelníčku hodnotné potraviny.

Něco pro holky

Hcy je zodpovědný i za tvorbu vrásek, protože je agresivní. A když je něco agresivní, tak to napadá ty nejcitlivější věci. Poškozuje to kolagen, elastin, tzn. vznikají nejen vrásky, ale i bolesti v kloubech, protože jsou zvýšenou hladinou hcy poškozovány.

Zajímavost:

V období druhé světové války bylo v naší zemi překvapivě málo úmrtí na KVO. V té době byl nedostatek masa, mléka a mléčných výrobků, což jsou hlavní zdroje z nichž vzniká mehtionin, výchozí látka nutná pro vznik homocysteinu. Tehdy byl výrazný taky nedostatek tuků, které svou přítomností brání vstřebávání kyseliny listové a vitamínů skupiny B. Vzhledem k omezeným možnostem obyvatelstva se víc pěstovala zelenina. Nedobrovolně tak tehdejší obyvatelstvo baštilo zdravěji, což mělo pozitivní vliv na jejich zdraví a kardiovaskulární systém. Máme-li hladinu hcy vyšší než 9mm/l stoupá nebezpečí onemocněním KVO o 60% i se zvyšuje riziko onemocnění rakovinou.

Jak se projevuje, když nám tato béčka chybí:

Nedostatek kyseliny listové způsobuje: anémii (chudokrevnost), zvýšené napětí, špatnou paměť, deprese, předčasné šedivění vlasů, problémy s otěhotněním, deformity plodu v těhotenství (rozštěp patra či páteře)