Recenze knihy: Kuby, Clemens: Na cestě do sousední dimenze, Moje putování za léčiteli a šamany, Eminent 2005

Clemens Kuby je nesmírně zajímavý člověk. V německém Bavorsku založil Stranu zelených. Pak prodělal úraz páteře, který navzdory všem prognózám, rozchodil. Stal se z něj světoznámý režisér na poli dokumentárních filmů. Prostě úžasný člověk s úžasným osudem.

Číst o podobném osudu, o ochrnutí, je pro člověka který to zažil, takovým mrazivě bolestným způsobem blízké. Ta mizérie je mu důvěrně známá a stejně tak i touha po opětovném chození. Nikdo z nás ochrnutých nevyvěřil doktorům, kteří tvrdili, že je to definitivní. Leč téměř všichni jsem se o tom, chtě-nechtě, nechali přesvědčit. Je to vědecky mnohokrát prokázaný fakt – mícha už nikdy nesroste a basta! Finito! Never more! Clemens se o tom přesvědčit nenechal, navzdory tomu, co si mele věda, a proto dnes chodí… Zatímco my ostatní si o tom, v sedě na zadku, s neskrývaným obdivem a závistí, čteme. Ale zázrak spontánního uzdravení, je teprve začátkem celé knihy plné zdánlivě neuvěřitelných, leč skutečných, příhod a synchronicit.

Kdyby i mně se čas od času nestávaly neuvěřitelné příhody a situace, možná bych měla problém některým věcem v knize věřit. Leč, stávají se mi, proto nejenom, že jim věřím, ale celou knihou jsem se vzrušeně přečetla.

Kniha je totiž barvitým popisem skutečností vypovídajících o duchovním bohatství mnoha kultur, o kterých si západní svět myslí, že jsou jen snůškou náboženské mytologie, pověr a pavěd.

A tak nás Clemens vezeme na naprosto neplánované setkání s Dalajlámou v Ladaku, který jej zasvětil do tajů buddhismu. Dovedete si představit lepšího učitele? V Indii se setkal s dalším duchovním vůdcem: Sáí Bábou. Zavede nás k velmi specifickému národu Todů v jižní Indii. Todové jsou skupinou asi tisíce lidí, kteří nevyznávají žádné náboženství, nemají kalendář, nepracují, nemají písmo, knihy ani peníze. Žijí na okraji civilizace naprosto v souladu jeden s druhými a s přírodou, která je jim svatá. Komunikují s veškerým stvořením, tedy se zvířaty, rostlinami i s kameny. Žijí v souladu se Vším a naprosto beze strachu. Moc zajímavé čtení.

Dále nás autor vezme za zajímavými vizionáři. Například Jevgenij Boderenko z Ruska, je na výsost pozoruhodným člověkem, který umí pracovat s jasnozřivostí. Dokonce tvrdí, že jasnozřivosti se dá naučit, musí se to ale trénovat. Jevgenij prý dokázal sestrojit vědecký přístroj na snímání mozkových vln, který se dá využít třeba proti lupičům v bankách tím, že snímá mozkové frekvence a umí rozpoznat vzrušené vlny plánovaného přepadení. Takže to zařízení zavolá policii dříve, než k trestnému činu dojde. A přesto, že tento i další jeho přístroje fungují, vědci zůstává nepochopen, a jněkterým je pro smích…

Clemens odhalil i způsob, jakým léčí léčitelé na Filipínách. Oni pochopili, jak funguje náš mozek a sebeuzdravné mechanismy. „K vyvolání tělesné reakce stačí mozku iluze. Aby uvedl do chodu mozkové funkce, nepotřebuje mozek žádnou skutečnou akci, žádné chemické preparáty ani žádné záření.“ Léčitelé se tedy snaží dotknout duše, neboť tam začíná i končí každá nemoc. 

Clemens v knize zmínil četné duchovní směry a nabídl nám možnost nahlédnout pod pokličku mnohým učením. "Ke štěstí vede nekonečně mnoho různých cest. Nejlepší variantou však je zůstat si sám svým vlastní guruem“, i když to není jednoduché. Na toto téma natočil i několik filmových dokumentů. Sám zpětně rozklíčoval původ svého „zázračného“ uzdravení, o kterém napsal další knihy. Je to skutečně pozoruhodná osobnost současnosti.

Autorka článku: Tereza Marková