T. Colin Campbell, Thomas M. Campbell: ČÍNSKÁ STUDIE, výživa jako základ uchování a zlepšení zdraví, tělesné kondice i duševních schopností. Svítání 2006

08.12.2013 14:58
Zajímavá kniha o zdravé výživě, která podává čtenáři důkazy o tom, že jíst příliš mnoho masa a mléčných výrobků není zrovna to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat, aneb všeho s mírou...
 
„Kniha roku v USA!“ „Největší dietologická studie všech dob!...“ - Lákají titulky na přebalu knih potencionální čtenáře. Hlavní autor knihy T. Collin Campbell Ph.D. vyrůstal na zemědělské farmě v USA a stravoval se tudíž od mládí typickým způsobem člověka, který má dostatek: jedl stravu velmi bohatou na maso, mléko a vejce, tedy na bílkoviny a tuky živočišného původu.
Campbell strávil celý svůj profesní život jako vědec zkoumající výživu a její dopady. Ve své profesní dráze narazil na několik zajímavých výzkumů, které jej zcela pohltily a určily jeho badatelský směr. Jedním z nich byl výzkum, který poukazoval na fakt, že děti na Filipínách často trpí rakovinou jater, přestože tato nemoc se ve vyspělých zemích objevuje u dospělé populace až po čtyřicátém roku života. Na Filipínách ale na tuto chorobu umíraly už desetileté děti, co ale bylo mnohem více zarážející, pouze děti z bohatých rodin. Příčinou bylo burákové máslo, které, jak se později zjistilo, bylo vyráběné z těch nejhorších buráků, často napadených plísněmi. Buráky napadá plíseň zvaná aflatoxin a to je vysoký karcinogen. Proč ale umíraly děti z bohatých rodin a z chudých ne, přestože burákové máslo se jí napříč sociálními vrstvami? Campbell píše, že výzkum prokázal, že vliv na rozvoj rakoviny mají bílkoviny živočišného původu. Tedy pokud je organismus vystaven zvýšenému riziku vzniku rakoviny z nadměrného příjmu karcinogenů, ale nedostává se do něj více jak deset procent bílkovin a tuků živočišného původu, rakovinné bujení mu nehrozí.
Tento fakt potvrzuje i rozsáhlá Čínská studie, která zkoumala stravovací zvyklosti a výskyt určitých chorob v různých oblastech Číny. Čínská studie dokazuje, že stravovací zvyklosti založené na rostlinné stravě jsou pro náš organismus mnohem přínosnější, než západní způsob stravování.
Novinkou pro mě bylo, že kasein, bílkovina obsažená v kravském mléce, je pro náš organismus velmi neblahodárná. Při nadměrné konzumaci mléčných výroků dramaticky stoupá hladina cholesterolu v krvi. Při studiích na potkanech kasein silně a důsledně podporoval vznik a rozvoj rakoviny ve všech stádiích rakovinného bujení. Autor dále popisuje, že nadměrná konzumace mléčných výrobků má kauzální souvislost se vznikem například diabetu melitu I. typu, roztroušené sklerózy a velmi výrazně se podílí i na vzniku dalších autoimunitních onemocnění.
Při čtení se u mě objevil takzvaný fenomén „aha“ k novince v knize uvedené, kterou už vlastně několik let znám. Totiž když autor přichází s myšlenkou, že „strava s nízkým podílem živočišných bílkovin a tuků způsobuje ztrátu kalorií ve formě tělesného tepla“. Srozumitelným jazykem řečeno, že vegetariáni spalují kalorie přímo a neukládají je, a při tomto přímém spalování se energie využívá na udržení tělesného tepla, takže je vegetariánům menší zima. Jakožto člověk upoutaný na invalidní vozík mám špatné prokrvování a trpím prakticky pořád zimou, nestoupne-li na pár dní v roce rtuť teploměru nad 27 °C. Při obou těhotenstvích mi vždy bylo prvních několik měsíců špatně a žila jsem jen z konzumace zejména melounů, hroznového vína a rohlíků. Maso, šunka a podobné dobroty se přede mnou nesměly ani vyslovit – rovnaly se totiž povelu „zvracej“. Takže se ze mě vždy zhruba na pět měsíců stal přirozený vegan a v této době mě přestal pronásledovat i pocit zimy. Samozřejmě mohl zde hrát roli i fakt změněných hormonálních procesů, ale určitě vegetariánskou i veganskou stravu vyzkouším i bez těhotenství, alespoň na půl roku a jsem zvědavá, jestli se zbavím neustálého nepříjemného pocitu zimy. Za pohodlný pocit tepla bych se vzdala i řízečků a pečené husy...
Celou knihou se prolíná stále opakovaný apel, že vhodná strava je nejmocnější zbraní, jakou máme proti chorobám. Zejména chorobám z blahobytu, na které vymírá celá západní společnost. Neboť nejčastějšími příčinami úmrtí jsou stále kardiovaskulární onemocnění a rakoviny.
Přijde mi, že kniha je dost psaná takovým „americkým“ způsobem . Pořád dokola opakuje jak přínosné je změnit způsob stravování a jak blahodárné účinky to bude pro čtenáře mít. Možná jsem až příliš náročný čtenář, anebo jsem už možná přečetla tolik knih o různých způsobech stravování a léčení, že mi to neustálé opakování přijde nemístné, jako kdyby autor považoval čtenáře za slaboduchého. Ale z druhé strany, pro nováčka v této oblasti, je třeba to důležité párkrát zopakovat a vypíchnout, aby z přemíry informací neměl hlavu jak balón.
Takže suma sumárum, určitě knihu vřele doporučuji ke čtení a minimálně k občasnému nahlédnutí všem, kteří se zajímají o to, jak si co nejméně škodit a ušetřit zbytečné utrpení. Neboť rakoviny se bojí asi každý, a můžeme-li pro sebe udělat něco, abychom se jí vyhnuli, a celé to zní smysluplně a není to jen nějaký výkřik do prostoru, nebo prvek či pilulka vytržená z kontextu, proč to nezkusit, dokud je čas a jsme relativně zdraví.

Diskusní téma: T. Colin Campbell, Thomas M. Campbell: ČÍNSKÁ STUDIE, výživa jako základ uchování a zlepšení zdraví, tělesné kondice i duševních schopností. Svítání 2006

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek